Každá země má své duchy, strašidla, démony a jiné nadpřirozené bytosti. Z toho vychází i víra lidí, nebo právě z té víry, strachu a fantazie pochází i ona strašidla. Zavedu vás do temných zákoutí noci na Japonských ostrovech. Ukážu vám strašidla a bytosti, které určitě neznáte a jsou stejně strašidelná a mocná jako ta naše. Pokud by někdo chtěl více prozkoumat báje a pověsti, a zjistit která strašidla pochází z kterého období a jak jsou stará, určitě se to doví v některých knihách o Japonsku. Nebudu zde proto příliš napínat a psát zdlouhavé letopočty a vrhneme se ihned na bytosti jiných dimenzí a sil.
Strašidla byla otisknuta v časopise Kokoro, který vydává česko-japonská společnost, odtud čerpám a velice děkuji za poskytnuté informace.
Jednooký Kozó – malý mnich
Strašidlo velké jako malé dítě. Má ovšem pouze jedno oko a někdy i jednu nohu. Obvykle se zjevuje v mnišském rouchu jako malý buddhistický mnich. Původně byl Kozó jakýmsi malým bůžkem, který byl uctíván v řadě oblastí Japonska. Nejvíce příběhů ve kterých Kozó vystupuje pochází z období Edó ( 1603 – 1868 )
Tengu – horský duch
Horské strašidlo, které létá vzduchem. A je snad nejznámějším japonským strašidlem. Snad proto, že je spřízněn s tajemným uměním nindžů. Lidé totiž věřili že skřítek Tengu je jiná podoba nindži, nebo jeho dávný předek. I samotní nindžové se za Tengu převlékali a vzbuzovali tak v lidech strach už jen na pohled.
Postavou se Tengu podobá horskému asketovi jamabuši, ovšem mívá dlouhé drápy, křídla a vějíř z peří. Je ozbrojen holí nebo mečem. Existují dva skřítci tengu, velký a malý. Velký Tengu má rudou tvář, dlouhý nos a pronikavý pohled. Malý Tengu je někdy nazýván ,,havraní‘‘ , protože místo nosu má havraní zobák.
Vlasový démon – Kami-oni
Japonci byli odedávna přesvědčeni, že vlasy mají zvláštní duchovní moc. Říká se také, že vůle zemřelého vstupuje do jeho vlasů. Vlasy jsou součástí těla, které jsme zdědili po rodičích. Pokud se s ostříhanými či vypadanými vlasy nezachází s náležitou úctou, změní se v démona, který dotyčného člověka sužuje.
Mokrá žena – Nure-onna
Také jako mokré děvče nebo dívka. Objevuje se v podobě hada s lidskou hlavou, nebo častěji jako dívka či žena mokrá od hlavy k patě. Patří mezi mořské přízraky.
Ijaja
Zezadu vypadá toto strašidlo jako krásná žena, ovšem když se k vám otočí, spatříte tvář starce. Jeden z příběhů vypráví o mladém mnichovi, který se vracel z nákupu rýže, když tu náhle na opuštěném místě zahlédl dívku. Zezadu vypadala jako jeho sestra a tak ji oslovil. Když se však dívka obrátila měla tvář vrásčitého starce. Mladík se polekal tak, že vysypal celý pytel rýže na cestu. Přízrak mu však laskavě pravil : ,,to jsem tomu dal, takhle tě vylekat.‘‘ a vyplatil mu peníze za vysypanou rýži.
Duch banánovníku – Bašó-no-sei
Duch planého banánovníku, který na sebe bere podobu ženy. O tomto strašidle se vypráví i v Číně. Ono listy banánovníku za šera či v jasné noci opravdu působí dosti tajemně až démonicky. Proto můžete tohoto ducha potkat , když se v noci procházíte místy , kde je tolik banánovníků, že sami o sobě tvoří hustý les.
Splašené ostatky – Kjókocu
Tento přízrak se zjevuje, pokud jsou ostatky zabitého člověka vrženy do studny. Nebožtíkova zloba a touha po pomstě je tak silná, že se stává duchem a straší lidi.
Vichr z hor – Jama-oroši
Strašidlo, jehož tělo je pokryto chlupy ostrými jako jehly. Někdy se mu také říká Horská bouře – Jama-araši.
Kočka s trojnožkou – Gotoku-neko
Strašidlo s podobou kočky, někdy tříoké, s podstavcem na kotlík na hlavě. V některých pramenech je považována za druh kočičí příšery Neko-mata. Tu vidíte na obrázku.
Zapálená koule – Taimacu-maru
Ohniivé strašidlo, které se uvolňuje z kamenů, které vrhá ze skal horský duch tengu. Oslnivých strašidel existuje celá řada, k těm obzvláště podivuhodným patří například ,,Plášťový oheň‘‘ –mino-bi, nebo ,,Liščí plamýnky‘‘ – kicune-bi.
Slídivé sukno – Hatahiro
Byla jednou jedna tkadlena a té odešel jednoho dne muž z domu a zmizel neznámo kam. Tkadlena proto vetkala svůj žal do sukna. A když bylo sukno hotové, dostalo podobu hada a vydalo se zbloudilého muže hledat. A snad ho hledá doposud.
Plamen staré lucerny – Koró-ka
Japonci mají v zahradách kamenné lucerny a tak se někdy stává, že uprostřed noci se v jedné takové staré lucerně zažehne plamen. To mívá na svědomí právě duch ,,plamene ve staré lucerně‘‘.
Dalším ohnivým strašidlem je ,,Ďábelský oheň‘‘ – Oni-bi. Hoří jím pot a krev vsáknuté do hlíny někdejšího bojiště.
Dvouocasá kočka – Neko-mata
Stará kočka může člověka očarovat, dokonce ho i sežrat .Takovému strašidlu se říká Neko-mata, pokud má rozeklaný ocas, anebo zkrátka Bake-neko, neboli kočičí strašidlo.
Duchové koček, nenávist koček, byli velmi častými náměty strašidelných příběhů.
Mýval – Tanuki

Liška – Kicune
Žena s dvojími ústy – Futa-kuči onna
Kowai

Duch odkazu – Juigon júrei
,,Kdo lpí na tomto světě, nikdy nedosáhne buddhovského probuzení‘‘. Komu učaruje bohatství, kdo se nedokáže vyhnout lživým a prázdným řečem, ten se po smrti stává duchem a bloudí v tomto světě.
Černozubá tlama – Haguro bettari

Horský savec – Jama-čiči

Duch smrti – Šini-gami
Duch člověka, který zemřel nepřirozenou smrtí, může jiného člověka přivést do stavu, který vede k obdobné smrti. Například pokud se neočistí místo, kde došlo k sebevraždě nebo vraždě, je pravděpodobné, že tam opět někdo zemře.
Tančící hlavy – Mai-kubi
Legenda z mysu Mana-dzuru na poloostrově Izu vypráví o trojici padouchů jmény Kosanta, matašige a Akugoró. Ti kdysi v polovině 13. století v opilosti začali šarvátku, která skončila jejich smrtí. Akugoró sťal hlavu Kosantaovi a s ní potom pronásledoval Matašigeho. Na pobřežní skále došlo k souboji. V zápalu boje se oba bojovníci zřítili ze skály přímo do rozbouřeného moře. Ovšem i tam pokračovala jejich nenávistná šarvátka do doby, než oba vypustili duši vyčerpáním a vztekem. Od těch dob hlavy všech tří výtečníků bojují nadále v krvelačném boji duchů, proto se kolem mysu Mana-dzuru vyskytuje tolik vírů.
Božstvo větru – Kaze no kami

Vysunovací krk – Rokurokubi
Sněžná žena – Juki-onna

Vodník – Kappa
