Vyberte stránku

Černobyl dnes

Písal sa rok 1986. Bolo skoré ráno. „Pasmatri, agoň!“ ukázal jeden zo skupinky smerom k neďalekej elektrárni. Rozbehli sa k vyvýšenému mostíku, odkiaľ bol lepší výhľad. Dívali sa v priamom prenose na fascinujúci tanec živlu. Nikto z nich necítil a netušil, že si práve podal ruku so smrťou.

Táto historka koluje po nete a ja netuším, či je pravdivá, alebo vymyslená. Nie je to však podstatné. V tom prvom prípade nám už pravdivosť nikto nepotvrdí. Zúčastnení za to divadlo zaplatili vysokú daň a v tom druhom vystihuje jednu podstatnú vec. To, prečo je radiácia tak desivá. Nevidíme ju a necítime, až kým nie je neskoro.

Vývoj písma

Napsal Blizzy  Mluvená řeč je pro přítomnost a pro přítomné. Teprve písmo může slovo učinit věčným. Co je to vlastně písmo? Kdysi dávno mocné kouzlo, pro někoho prostý záznam řeči, pro typografy a sazeče denní chleba a pro většinu nás ostatních běžná rutina. Písmo...