ZVÍŘE JAKO KAT

Člověk a pes se stali přáteli již v mezolitu a od té doby si člověk oblíbil a ochočil mnoho různých druhů zvířat - od koček, přes kanárky, po lvy. Lidstvo zvířata nejen chovalo a uctívalo, ale zvíře se také stalo jedním z prvních pomocníků při výkonu trestu smrti. Nebyl tomu snad ušetřen žádný druh - savci, ptáci, dokonce ani hmyz. Odsouzence čekalo požírání, drásání, drcení...

V Indii a Kartágu nechávali odsouzenci rozdupat slonem. Někteří na to byli dokonce i cvičeni! V Egyptě byli odsouzenci předhazování krokodýlům, v Asýrii dogám. I v Číně, Japonsku, Orientu a často i v Evropě byli zločinci odsouzeni k předhození psovi. Byl to zároveň ten nejpotupnější trest. Ženám v Germánii se mohlo stát, že byli za vlasy přivázány ke koni, který s nimi potom vláčel až do jejich skonání. Stejný trest dostali ve Francii a Anglii otcovrazi. K tomu trestu nebylo užíváno jen koní, ale například i velbloudů (v Asii). Asiati v tomto byli opravdu velmi vypočítaví, přeci jen usmýkání velbloudem muselo nějakou tu chvilku trvat... Židovkám v Turecku byl rezervován trest, který spočíval v hození kočky do jejich kalhot.
Odsouzení na utopení v Římě byli zašiti do koženého pytle. Nikoliv však sámi, ale například s opicí, kohoutem, kočkou, psem, či hadem. V Římě bylo také velmi populární a legální (!!!) předhazování odsouzenců divokým šelmám. Trest byl údajně převzat od Kartáginců. Původně byl určen pouze cizincům, později se k nim přidali otroci, lupiči a také křesťané. Byla to nejhanebnější smrt, jaké se vám mohlo v tehdejším Římě dostat. Odsouzený obešel s cedulí na krku, na níž byl napsaný jeho prohřešek, celý amfiteátr. Až poté byla vpuštěna šelma. Využívalo se lvů, tygrů, hyen, vlků, (ti zabíjeli obět pomalu a krutě) medvědů, dokonce i psů. Zkrátka, jak se říká - jiný kraj, jiný mrav. Někde byli oblíbeni například býci, či sloni, kteří odsouzence v cuku letu rozdupali napadrť. Jinde byli do arény vpouštěni kanci, krávy a dokonce i berani. Představivost Římanů neznala meze. I „práva" odsouzeného se lišila a postupem času samozřejmě vyspívala. Zprvu byl odsouzený spoután, později byl volný, s holýma rukama. Někdy měl možnost držet lehkou zbraň, aby se mohl bránit a celá „atrakce" byla zajímavější. Trestanci byli šelmám předhazováni jednotlivě, ale i ve skupinách. Toto usmrcování se později stalo i součástí slavných divadelních her, kde smrt odsouzeného byla třešničkou na dortu. Netrpěli ale jen odsouzení, ale také zvířata. Nedobrovolně se stala předmětem nejvyššího zájmu a umíralo jich na tisíce.

Jak jsem už předznamenala, i ptáci byli využíváni jako kati. Různé druhy ptáků (podle zeměpisných šířek) zvyšovaly utrpení ukřižovaných, či naražených na kůl, kteří mnohdy byli ještě živi. Vzpomeňte si například na ubohého Prométhea...
Podobně tomu bylo i s hmyzem. Být ponechán napospas miliónu okřídlených mravenců byla možná mnohem horší smrt než roztrhání lvem. Až do 19. století existoval tento trest například v Maroku, Brazílii, Uruguay, Guineji a indiánských teritoriích.

I rybám - žralokům a murénám byli vhazováni trestanci.

Každý zvířecí druh měl na vraždění a mučení svůj (dobrovolný či nedobrovolný) podíl. Většina z těchto trestů byla opravdu krutá (ten nejkrutější a nejohavnější jsem raději vynechala). Líto je mi především těch zvířátek. Napadlo vůbec lidi, že ubližují především jim...? Takhle si člověk chtěl upevnit svou pozici toho "nejvyššího druhu"? Už tady se setkáváme s jevem, který nás provází celými dějinami zabíjení - postavení silnějšího, mocnějšího... Člověk si prostě snad neustále potřebuje dokazovat, že v jeho moci je opravdu cokoliv...