|
Cesta do Kaer Morhenu - Geocaching dobrodružství
Cesta započala u hradu Hagge v říší krále Foltesta. Musel jsem pro indicie od bratrů zaklínačů do Mahakamského pohoří. Kameny byli naštěstí dobře schůdné, leč ostré a sebemenší krok či skok vedle a zřítil bych se dolů po úbočí skalisek. ,

Při marném hledání skrýše na pergamen, jsem byl nucen použít znamení meditace a poté i použít medailonu při hledání cesty.

Pokračoval jsem Temerií směrem k Flotsamu. Cestou jsem narazil na sluje, jedna menší a né příliš obývaná, leč u druhé se medailon začal chvět a já mohl jen tušit, že se v stínu temnoty ukrývá kikimora, bazilišek, kurolišek či mnoho jiných potvor. Tasil jsem stříbrný meč, vypil elixíry kočku a puštíka a jal se prozkoumat temnou sluj. Naštěstí jsem narazil na dopis v krabičce od Lea, který prošel před několika lunami touto cestou. Dostal jsem další nápovědy a zastavil se ve Flotsamu na jídlo, pití a trocha hru v kostky. 
Kousek od Flotsamu v pohoří Kestrel jsem nasbíral pár bylinek pro elixíry, hlavně pro elixír Ženské slzy, protože ten mi po pití s trpaslíky přišel vhod. Po nádherném rozhledu do údolí a okolí, jsem se vrátil na cestu vedoucí do Ban Glean.

Zde jsem měl možnost pro menší zakázku pro zaklínače, objevil se tu Topivec a znepříjemňoval život všem, kteří chtěli přes most a řeku. Počkal jsem si na něho a stříbrným mečem s čepelí potřenou jedem oběšenců jsem ukončil trápení a přivydělal jsem pár orénů.

Řeka Lixela mi napovídala správný směr už od Ban Gleanu a proti jejímu proudu jsem se dostal až k zchátralému můstku, kde jsem potkal poutníka, s nímž jsem se rozdělil o chléb a sýr. Jako díky mi řekl, že tu před několika dny viděl stejného mutanta jako já a také směřoval tímto směrem. Minul jsem Ban Ard a dostal se až na druhou stranu řeky od Ard Carraighu. Zvěsti o drakovi a jeho řádění jsem jen přehlížel, nelovím draky a jistě k tomu svému řádění měl důvod. Ale jen pro jistotu jsem zašel do soutěsky obhlédnout, zda by nebyla jiná trofej a pár zlaťáků za ní. Nenašel jsem ničehož podezřelého a tak jsem se vrátil zpět k Ard Carraighu a vydal se severní cestou k řece Gwenllech.

Řeku jsem přebrodil a už zbývalo jen strmé stoupání lesním porostem a skalisky do hradu Kaer Morhenu. Brzy jsem poznal známá místa, paměť se osvěžila vzpomínkami, když jsem stanul u vchodu do hradu Kaer Morhenu. Jsem u cíle…

Toto je dobrodružství, které zažijete díky GeoCacheingu - toto se jmenuje Leova zkouška a je to zaklínačská cache. Osobně nejsem ,,kačer,, ale jako zaklínač jsem absolvoval cestu s ,,dětmi osudu,, :o)))) do Kaer Morhenu. Na konci čeká krabička, spousta papírků a věcí ale i super odměna ve formě CVGčka s vypáleným vlkem zaklínačů. Ti co znají vědí a ti co neznají GPS blázny hledající papírky a plastové krabičky všude kde se dá po celém světě - tak zde je odkaz
http://www.geocaching.cz/news.php
PS: na fotkách a v popisu je hrad hasištejn a okolí - ale vše je zařazeno do světa zaklínačů a mapy tohoto světa. Finalová keš - krabička - je umístěna u úžasného místa, které není na fotce.
|