ISAAC NEWTON napsal o své gravitační teorii a soudobém chápání světa
Nedefinuji čas, prostor, místo a pohyb, ježto jde o věci všem dobře známé. Musím pouze konstatovat, že neučení lidé si nepředstavují tyto veličiny jinak než v jejich vztahu k smyslovým objektům. A z toho pocházejí jisté předsudky...
Cesta započala u hradu Hagge v říší krále Foltesta. Musel jsem pro indicie od bratrů zaklínačů do Mahakamského pohoří. Kameny byli naštěstí dobře schůdné, leč ostré a sebemenší krok či skok vedle a zřítil bych se dolů po úbočí skalisek. ,
Vítr vál krajinou a déšť se na ni snášel z nebe ponurého. On stál tam u hrobu, na němž zapálil před chvíli to bílé svíce. Díval se do jejich plamenů a jeho myšlenky se kamsi ztratili. Chtěl mluvit a vzpomínat, ale jeho myšlenky tam nebyli. V jeho mysli bylo najednou prázdno. Snad četla mu z duše, to co jí chtěl říci. Ještě jednou s ní mluvit, ještě jednou se jí zadívat do těch jejich nádherně hlubokých očí a utonout v nich zase na světelný okamžik.
Venku se začalo smrákat a obloha se pomalu zatahovala tmavými mračny, které věštili brzký příchod deště. Obrovské kmeny stromů a jejich velké koruny by poskytli ochranu před dešťovými kapkami, ale on pokračoval dál. Prodíral se křovinami, každou chvíli se musel uhýbat před větví, která se odsunuta vracela prudce proti němu.
V knihovně 
