Některé věci jsou věčné. Asi po deseti letech jsem si otevřel Vladaře od Niccolo Machiavelliho a svět se zklidnil a prozářil.
Niccolo knihu napsal před pěti sty lety, ale když si odmyslíte odkazy na jeho současníky, tak je použitelná dodnes. Až příliš. Napsal ji pro svého panovníka, Lorenza Medicejského, jednak jako příručku, jako poučení o tom, jak vypadají různé druhy vlád, jak se má chovat správný panovník s přihlédnutím k chybám, kterých je nutno se vyvarovat, jednak jako výzvu k osvobození Itálie.
Politické a politologické úvahy už dávno nečtu a neposlouchám, ani o tom nediskutuji. Ovšem pohled na tyto problémy očima například seriálu Jistě, pane premiére nebo Niccolo Machiavelliho, to je pohlazení. Prostě jako když Vás atomovou elektrárnou provází jaderný fyzik a ne člen strany Zelených. Je dobré se poučit o jakékoliv technologii, byť je to technologie moci.
"Účel světí prostředky". Tak tento slogan v knize není, i když to asi občas čtete. Nejblíže je mu toto konstatování: "U obyčejných lidí, ale zejména u panovníků, vždycky rozhoduje výsledek jejich konání. Je-li úspěšný, i prostředky, jimiž úspěchu dosáhl, se lidem nakonec zdají zcela v pořádku. Tak už to na světě chodí, lidé většinou vidí jen vnější podobu věcí."
Zabývá se všemi aspekty politiky, jak moc získat, udržet, problémy interními (opírat se o lid či vysoce postavené, protivníky zlikvidovat či uplatit?) i externími (válka, spolupráce se sousedy). Je rozhodně praktik. Rozebírá i témata, která popisuje Mistr Sun, tedy válkou a vojskem, ovšem ze zcela jiného pohledu. Zdůrazňuje právě politickou stránku věci - rozdíl mezi vojskem vlastním a žoldnéřským, kdo Vás nejspíše podrazí, které vojsko vůbec bojovat nebude, koho dřív, než podrazí Vás, musíte podrazit sami. O důležitosti velitelů - domácích, najatých, cizích, o jejich sociálním původu.
Velmi zajímavé jsou kapitolky týkající se, takříkajíc, image panovníka. Shrnuje svůj rozbor takto: "Vládce tedy nemusí nutně mít všechny kladné vlastnosti, ale měl by umět vzbudit zdání, že je nepostrádá. A naopak má-li je, je krajně nežádoucí, aby se jimi vždycky a za všech okolností řídil."
Už nemám funkční televizi, ale vzpomínám na bláboly našich i cizích politiků, výlevy intelektuálně utlumených analytiků, sliby, přísliby, odvolání, odvolání odvolaného ...
Tady je to napsáno pěkně na rovinu, bez dlouhého rozpatlávání, upřímně. Není to určeno ke zveřejnění ve sdělovacích prostředcích, je to průvodce mladého začínajícího vládce zákoutími politiky.
Tato je kniha je slavná. Je ale také tenká, asi padesát stránek, z nichž není nutno číst všechny, kapitoly jsou krátké, přehledné. Zkuste to.
Hradní fórum 
