|
Dubový Háj -
Poezie z kapradí
|
|
Napsal Theodor
|
|
Sobota, 09 říjen 2004 |
Nech mě jít, nech mě být, chci zas v klidu žít. Sám a sám prožívám snem se probírám. Dnem i nocí bez pomoci a sám. V srdci žal, nevím dál, co si počít mám. S tebou být život žít celý den jen snít. Slzy kanou oči planou touhou. Jednou zas přijde čas, uslyším tvůj hlas nocí znít slunce svit v srdci budu mít. Do tmy hledím sám tu sedím a bdím. Tak přistup blíž, uvidíš, že bát se nemusíš. Jsem tu sám věřím vám, že vás tady mám. Můžeš věřit, nechci nežít. Jsem sám. Nechoď pryč, hlavu vztyč, já najdu citům skrýš. Zase sám bít se mám s tím se vyrovnám. Cítím vinu, vím že hynu a sám.
|