|
Napsal Theodor
|
|
Pátek, 11 březen 2005 |
|
Na obloze záře Záře plná svatozáře Ksicht Boží se k zemi kloní Včera se myl, tak ještě voní Skrze toho Boha mého Zbavuju se všeho zlého A on když z nekonečna pláče Můžu vstát a zajít na gambáče Otvírá se nebe světu Musím přidat, než všechno spletu Padám z vršku, padám dolů Mezi stádo, stádo volů Vyplakal mě Bůh Pak jsem nějak ztuh A pak k tomu nakonec Stal se ze mě pocitový lakomec.
|