Satan i Bůh v mysli se sváří
co dobré či zlé diktovat chtějí.
Andělé s démony chlípně se páří
hrají si s lidmi, protože smějí.

Šerem se toulám, zavírám oči
nechávám zlo jít skrze mé tělo.
Duše má černá se v čistotě smočí
nebude tma, zbude jen bělo.

Čistotou sněhu září zas
upadá temnoty chtivý hlad
zas promlouvá ke mně vnitřní hlas
teď už mohu být volný snad.

Tak naději v sobě nosím,
že vichr deštník můj nezboří.
A mečem svým lidskou krutost kosím
doufaje, že naděje spolu s ní neshoří.